Sešli jsme se v pátek 16.12.2005 ve 3 hodiny odpoledne u zámečku. Vyhlížíme auto s Honzou a „Hele už jede“ .Cesta byla zasněžená a zmrzlá. Museli jsme změnit plán kvůli sněhové kalamitě a místo Jizerských Hor jsme jeli na Šumavu.Cesta kvůli počasí byla strašně dlouhá a přijeli jsme unavení.

,,Je půlnoc…“ dobrou noc. V sobotu jsme čile vstali v 6.30 a jdeme na rozcvičku.
Kikina cvičí, cvičí a jejda leží! Jsme udejchaní po rozcvičce, ale musíme si pořádně nacpat břicha, jelikož jdeme na výlet.Na výletě jsme hledali stopy Alvaréze a našli jsme špalík, ve kterém byly vyryté nějeké znaky. Přišli jsme z výletu a dali si obědo-večeři. Připravujeme se na koulovačku.Přišli jsme jako obvykle mokří, sundali jsme si všechny věci a šli jsme zpívat s kytarou.Zazpívali jsme si: Toulavej, Slunovrat, Holubí dům, Jdem zpátky do lesů.

Večerka byla ve 21.15. Dobře jsme se vyspali a vstávali v 7.30. Rychle jsme se najedli a šli znova hledat „Skalní město“ což se podařilo. Celé Skalní město jsme prohledali, nemohli jsme nic najít, až najednou Anika říká: „Počkejte já něco vidím!“ a snaží se dostat do skalního města. Anika tam našla kus papíru. Na něm je napsáno: „Cítím, že se blíží náš konec… Od východu přichází oslepující záře… Spousty mužů byli obětováni na oltářích, ženy s dětmi utíkají do lesů… a v té záři viděla jsem Alvaréz.“

Vrátili jsme se zpět do chaty a začali si balit. Vedoucí zatím vařili. Najedli jsem se a jeli domů. Na horách se nám moc líbilo.